21. srpen 1968 – den zrady a zklamání
Sotva dnes může někdo pochybovat o tom, že 21. srpen roku 1968 vstoupil do našich dějin nejen jako důležitý mezník novodobé historie našeho národa, ale zároveň jako událost, naplněná tragikou a zradou, která měla svou obdobu snad jen v roce 1938 ostudnou mnichovskou konferencí, jež předznamenala pohnutou éru nacistického protektorátu. Právě letos tomu bude čtyřicet let. Zveme vás malému ohlédnutí, v němž už jde naštěstí o pouhou vzpomínku.
To, co se u nás v první polovině roku 1968 odehrálo, lze nazvat pokusem o politické a mravní povznesení našeho národa, pro které se vžilo dobové označení „obrodný proces“. V čem ale tato obroda spočívala? Proti komu a čemu byla namířena a jaké cíle sledovala? A proč došlo k jejímu násilnému potlačení a relativně rychlému zhroucení? Jsou to znepokojivé otázky a odpovědi na ně hledáme dodnes, ačkoli by se zdálo, že je již dávno známe.
Ale historii roku 1968 lze chápat i jinak. Totiž i jako velkou manipulaci a zradu. Nebo jako neúspěšný politický experiment, by ve své době jakkoli sympatický, pokrokový a pro většinu lidí i žádoucí.
Socialismus s lidskou tváří
Dobová terminologie charakterizovala „osmašedesátý“ jasně: socialismus s lidskou tváří či demokratický socialismus. Nešlo tedy o nic jiného než o demokratizaci socialistického státního zřízení, veřejného života i vládnoucího komunistického režimu.
Byla to jen iluze? Nebo existovala reálná možnost k vytvoření zcela nového modelu řízení socialistického, potažmo pak komunistického státu, než byl dosud jediný stalinský model byrokratického socialismu, nastolený u nás v únoru 1948?
Na to asi odpově jen tak nenajdeme, ta zůstává skryta v rovině spíše politologických úvah a teorií. A důvod? Jediným faktem, který totiž objektivně existuje, je to, že 21. srpna roku 1968 vtrhla vojska pěti zemí vojenského paktu Varšavské smlouvy, vedená sovětskými jednotkami, přes naše hranice a obsadila bleskově celé Československo.
Tato agrese změnila situaci. Obrodný proces, směřující u nás k nastolení demokratického socialismu, byl touto vojenskou intervencí zmařen a po dalším půlroce zcela zastaven. Její rozkladný vliv byl zničující. Přivodil českému a slovenskému národu těžké trauma, jehož se pak těžce zbavoval a v mnohých z nás tíha této tragédie leží možná dodnes…
Více najdete v Generaci 4/2008.