ALERGIE SI NEVYBÍRÁ DOVOLENOU
Za posledních třicet let se výskyt alergie v Evropě ztrojnásobil;
dokonce i v takových zemích, jako je Švédsko, pro které je příznačné poměrně čisté ovzduší. V České republice trpí alergií v současné době více než 23 procent dětí a 20 procent dospělých. U pěti procent z nich přešla alergie do své nejhorší formy: astmatu bronchiale, při kterém nemocné pronásleduje záchvatovitá dušnost nebo kašel.
S astmatem se léčí na šest set tisíc pacientů, ale dalších až 250 tisíc lidí jej neléčí, nebo léčí špatně.
O tom, s jakými alergickými projevy se můžeme setkat prakticky kdykoliv a jak se s nimi lze v rámci možností co nejlépe vypořádat, jsme hovořili s MUDr. BLANKOU HAINDLOVOU,která se ve své ordinaci v Praze 2 věnuje alergologii a imunologii. „Veškeré naše úsilí směřuje k tomu, aby se předešlo rozvoji alergické choroby, kdy se počáteční, sice velmi nepříjemné a obtěžující,ale v podstatě banální projevy jako alergická či pylová rýma a atopický ekzém změní v závažné astma. Platí, že jeho léčba dnes vzhledem ke zkvalitnění léků-antiastmatik (v posledních dvou třech letech přibývají na trhu zejména dvousložkové léky proti alergii s kombinací protizánětlivé
kortikoidní složky, které roztahují průdušky a brání křečím), vyžaduje méně ošetřovacích dnů, kratší hospitalizaci a je efektivnější, nicméně pacientů přibývá.“
Pozor hlavně na pyly!
Většina pacientů reaguje alergicky na pyly,které k létu, kdy tolik stromů, květin, keřů a trav kvete, samo sebou patří. Pro alergiky začíná nepříjemné období již v dubnu,kdy kvete např. bříza, následuje habr, olše a velmi agresivní lípa, což platí i o řepce,bojínku, ale i velmi rozšířeném pelyňku. Ke smůle alergiků to bývá právě o prázdninách,kdy se nejvíce lidí vypravuje do přírody a zintenzivní svoji pohybovou aktivitu.„Alergici by neměli sportovat a jezdit na kole ve volné přírodě, té by se měli spíše vyhýbat. Jakmile se přiblíží k rozkvetlé nebo čerstvě posekané louce, alergická reakce na sebe nedá dlouho čekat. Pro ně je nejvhodnější vypravit se ven brzy ráno, kdy je pyl ještě usazený a nevíří vzduchem, nebo po dešti,když se vzduch pročistí. Nejméně příznivé podmínky způsobuje jasné, suché a větrné počasí. Každý organismus ale reaguje individuálně,“ říká MUDr. Haindlová.Paradoxně ovšem „městští“ pyloví alergici snášejí lépe pobyt na venkově než ve městě. Z prostého důvodu: Ve městě je sice mnohem méně stromů, trav i květin, ale mnohem více znečištěné ovzduší. Spojí-li se pylový alergen se zrnkem prachu nebo zplodinami z výfukových plynů, působí mnohem agresivněji a vyvolá silnější reakci postiženého organismu. Pylová zrna mají dolet až tři kilometry, takže se jim nedá příliš vyhnout.
Nepříjemné a nebezpečné hmyzí štípnutí Velké obtíže může způsobit v létě štípnutí hmyzu, zejména včel a vos, v obličeji a jeho okolí. Pokud po něm následuje kopřivka, velký otok, zvracení, průjem, rýma nebo se zhorší dýchání a dostaví se pocit mdloby v důsledku sníženého krevního tlaku, jedná se o závažnou reakci, která může vyvolat nebezpečný anafylaktický šok (oběhové selhání). Tomu je třeba předejít vyhledáním odborné péče a včas podanými léky, zejménakortikoidy.
Více najdete v čísle 2/2007 časopisu Generace