Paříž v barvách podzimu
Celoročně směřují do Paříže tisíce turistů. Přijíždějí, aby na vlastní oči zhlédli slavné památky, nasáli něco z někdejší romantické i dramatické atmosféry, která je stále všudypřítomná. Zbývá jediné: Vybrat zajímavý cíl a určit směr, kterým vstoupíte do roztažené náruče města, kde se snoubí historie s aktuální přítomností v mnoha směrech.
 Starý kontinent má mnoho měst a míst, která se stávají cílem našich dovolených, ale také pracovních cest. Do podzimní Paříže nás zavedly reportáže z tradičního autosalonu a přiznám se, že po desítkách hodin mezi nablýskanými krasavci na čtyřech kolech jsme se rádi nechali hýčkat městem haleným spadaným listím v barvách tolik známých z děl impresionistů.
Po stopách historie
Po staletí stejné a přece pokaždé trochu jiné – tak působí zdejší památky, ke kterým vedou pokaždé, když město nad Seinou navštívíme, naše kroky.
Zatímco déš zkrápěl Paříž během dnů, které jsme trávili v halách na výstavišti, víkend věnovaný procházkám městem byl jako vymalovaný a chvílemi zalitý sluncem. Prosvítalo mezi mraky a vše tak zvláštně vonělo.
O Paříži se říká, že je jedním z nejhezčích a nejromantičtějších měst, kde se musí každý alespoň na chvíli zastavit a posedět v cafeterii a vychutnat šálek odpoledního „cafe au lait“, nebo po kilometrech naběhaných po městské dlažbě chvíli posedět v některém z příjemných parků.
Málokdo si uvědomí, že Paříž leží i na několika ostrovech. Největším je Ile de la Cité, který představuje společně s ostrovem Ile Saint-Louis jednu z největších turistických atrakcí města. Právě v této lokalitě je velké množství významných architektonických památek francouzského i evropského významu. Například světově proslulá katedrála Matky Boží (Notre-Dame), jež inspirovala Victora Huga k jeho velkolepému dílu. Zrovna, když jsem vstoupili do míst, která tak důvěrně znal zvoník Quasimodo, odehrávala se uvnitř mše, zněly varhany, což osloví i zarytého ateistu natolik, že se kouzlo okamžiku vryje hluboko do paměti.
Katedrála bez věží se stala místem mnoha důležitých náboženských a politických událostí. Z nedávné současnosti to byla například mše papeže Jana Pavla II., z dávnější historie třeba korunovace Napoleona Bonaparta roku 1804.
Před katedrálou probíhala tradiční podzimní slavnost květin. Nestačili jsme se obdivovat kyticím vázaným do nádherných pugétů a roztodivných tvarů.
Více najdete v Generaci 5/2007
|