KDYŽ JE PAPÍR HNĚTENÝ LIDSKÝMA RUKAMA
Podobně jako mnohá další česká města také Litoměřice se vylouply
v posledních letech do své původní krásy. A nejen to – nápadití
a podnikaví lidé přicházejí s obnovou starých, tradičních řemesel, kterým hrozil zánik a zapomenutí. Stačí vydat se z půvabného litoměřického náměstí do ulice Velká Dominikánská, kde dosud stojí zbytek středověkých městských hradeb, a zastavit se před jednou
z obnovených věží.
Nadšení, znalosti a fortel
„Vystudovala jsem chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích,“ říká ing. IRENA ŠPYRANDOVÁ (57). „Celý život jsem se ,živila’ chemií, zejména papírenskou technologií, kterou jsem za léta kantořiny učila stovky studentů na střední a vyšší škole obalové techniky ve Štětí. Časem jsem si ale zamanula vyzkoušet si tohle umění v praxi a začala jsem ve svém volném čase experimen-tovat. Se skupinou nadšenců jsme v Litoměřicích v roce 2003 založili občanské sdružení výtvarníků i technologů a vznikla dílna ručního papíru. Předcházelo tomu studium historických pramenů a návštěvy existujících manufaktur v Čechách i střední Evropě. Naším cílem bylo předat veřejnosti profesní i zájmové zkušenosti s tradiční výrobou ručního papíru.“
Sdružení sídlí v bývalé hradební věži měst ského opevnění, kterou bylo nutno pracně upravit k novému účelu. Vždyť stavba pochází ze 14. století a sloužila až do doby průmyslové Revoluce, kdy hradby
a úzké brány ztratily svůj význam, protože město potřebovalo mít lepší možnosti pro dopravu a zásobování. Věž má zdi silné 180 centimetrů, klenuté stropy, malá okna – nebylo jednoduché vše zateplit, zavést vodu, elektřinu a v konečné fázi přizpůsobit jednotlivé místnosti svému současnému účelu. V přízemí, kde sídlil sklad Sběrných surovin, je nyní výrobna papíru, jakási miniaturní manufaktura, ve dvou patrech pak výstavní prostory, místa pro konání workshopů, besed a setkávání se zájemci o tuto práci
i dalšími návštěvníky, mezi nimiž je často školní mládež.
„Mnohem delší tradici má proslulá výrobna ručního papíru ve
Velkých Losinách...
Více se dočtete v čísle 01/2007 časopisu Generace