ZA VOLANT I PO SEDMDESÁTCE? PROČ NE!

Být řidičem v šedesáti,sedmdesáti i osmdesáti letech není dnes nic výjimečného. Dokonce ani psychologové se nad tím nijak nepozastavují. Podstatné je, aby takový řidič měl správný náhled na sebe sama, zdravou sebekontrolu a pravidelnou lékařskou kontrolu svého zdravotního stavu.

Jací jsou řidiči senioři? „To je velmi individuální, záleží, jakou měl takový řidič praxi za volantem po celý svůj život a v jakém je aktuálním psychickém stavu dnes,“ říká místopředseda Asociace dopravních psychologů PhDr. ALOIS HUDEČEK. „Pokud je to člověk fyzicky zdravý, který žije pohybem a pořád je ve svém věku aktivní, není žádný důvod, proč by za volant nemohl. Stále platí pravidlo, že ve zdravém těle je i zdravý duch.“

Vždy jde o úhel pohledu
Jisté omezení ovšem podle něj pro řidiče seniory platí. „Obecně se dá říci, že po 60. roce věku dochází u člověka k mírnému úbytku psycho-motorických funkcí. To ale nemusí znamenat negativum,“ domnívá se Alois Hudeček. Tvrzení, že reakční čas, který bývá u starších lidí zpomalený, je při řízení rozhodujícím faktorem, podle něj není zcela pravdivý. „Je to to samé, jako když někdo tvrdí, že hlavní příčinou dopravní nehody bývá rychlost. To také není pravda. Jedná se vždy o soubor jednání. Podstatné tedy je, zda řidič svým dopravním jednáním někoho ohrožuje, nebo ne.“ Z praxe Alois Hudeček ví, že řidiči senioři jezdí daleko méně a na kratší vzdálenosti. „Pokud jsou to lidé, kteří jsou psychicky v pořádku, mívají nehody jen s minimální škodou. Spíše škrábnou blatník, ale nejedná se o nehody ohrožující život.“ Z hlediska psychologa tak místopředseda dopravních psychologů nevidí žádný důvod, proč by člověk ve svých sedmdesáti, osmdesáti letech nemohl za volant. „Naopak, řidiči starší padesáti let, kteří za sebou mají při řízení bohatou praxi, mají v rukou veličinu, která se nedá ničím nahradit. A často bývají mnohem lepší než třicátníci.“ Podle nového zákona mají lidé po pětašedesátém roce věku povinnost každé dva roky absolvovat lékařskou preventivní prohlídku. Mimo to jim podle Aloise Hudečka pomůže také autogenní trénink paměti, zdravá sebekontrola a jejich často racionální náhled na věc daný životními zkušenostmi.

Pozor na zdravotní problémy!
„Senioři jsou na jednu stranu velmi dobří řidiči, pakliže nemají zdravotní potíže, jako je cukrovka, zhoršený zrak a jiné komplikace, které mohou zhoršit řízení. Na druhou stranu bývají někdy méně kritičtí při odhadu svých schopností, které často přecení,“ tvrdí dopravní psycholog PhDr. MARTIN KOŘÁN, CSc.

Více se dočtete v čísle 01/2007 časopisu GENERACE