Zdraví – Demence: hrozba budoucnosti?

Poruchám paměti se dá předcházet

Stále častěji se hovoří o tom, že naše populace stárne, přibývá lidí v důchodovém věku a s vývojem medicíny stoupá dlouhověkost. Stárnutí a stáří bývá „normálně“ spojeno s určitým zhoršením paměti, se zhoršenou schopností učení se novým věcem, s potřebou klidu pro zajištění správného soustředění apod.

V současné době žije v České republice asi 1,5 milionu lidí starších 65 let. Zhruba sto tisíc z nich trpí poruchou paměti a dalších mozkových funkcí, což narušuje jejich běžné denní fungování. Přibližně každý pátý trpí běžnou mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání. Tento stav neovlivňuje nijak výrazně normální fungování lidí, ani je neomezuje v denních aktivitách. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný nebo se může i částečně zlepšit, u části z nich může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence.

V zemích Evropské unie žije více než sedm milionů lidí s demencí a jejich počet se do roku 2040 pravděpodobně zdvojnásobí.

Mírná kognitivní porucha může tedy ohlašovat nastupující nemoc mozku. Přitom nelze jednoznačně určit, komu hrozí toto riziko. Vhodné je proto důkladné vyšetření, pravidelné kontroly, dodržování pravidel zdravého životního stylu se zaměřením na paměťové funkce a užívání podpůrných léků.

Pro co jsem se vrátila?

Stává se vám nebo vašim blízkým, že se pro něco vracíte, nebo jdete pro něco do lednice a najednou nevíte pro co? Že nemůžete najít auto na parkovišti nebo nepoznáváte člověka, který se k vám hlásí na ulici nebo při jiném setkání a pletete si jména vnoučat…? „Zvláště u lidí starších padesáti let však podobné ´hrátky paměti´ vyvolávají úzkost a skutečný strach z onemocnění mozku jako je Alzheimerova nemoc, která je nejčastější formou demence. Vzniklá úzkost vede následně k dalším poruchám, např. ke zhoršení soustředěnosti a pozornosti, které mají za následek další zhoršení paměti. Dlouhotrvající stres pak může vést ke zhoršení nálady a celkového fungování. Člověk se tak dostává do začarovaného kruhu, ze kterého mu ven pomůže většinou jen lékař,“ říká MUDr. VANDA FRANKOVÁ z Psychiatrické léčebny v Dobřanech.

Stárnutí a stáří bývá „normálně“ spojeno s určitým zhoršením paměti, se zhoršenou schopností učení se novým věcem, s potřebou klidu pro zajištění správného soustředění apod. Hranice mezi „normálním“ a „chorobným“ bývá neostrá a odliší ji jen vyšetření. Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám a v malé míře, dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání, různé aktivity, tak jde o „normální“ stav.

Více najdete v Generaci 6/2010.