Nenechte si ujít muzeum betlémů v Karlštejně

Nejznámější český mechanický betlém je ve východočeských Třebechovicích. Také Pelhřimov se může pochlubit obdobným skvostem. Abychom však na jednom místě mohli obdivovat krásu půl stovky betlémů nejrůznější velikosti, k tomu musíme navštívit karlštejnské podhradí, kde se nachází od roku 1995 unikátní soukromé muzeum.

Než dojdeme k muzeu z parkoviště nebo z nádraží přes Berounku, nad níž se klene nový moderní most pro motoristy i pěší, povězme si něco o Karlštejnu. Obec a letovisko leží v nadmořské výšce 245 metrů na levém břehu Berounky, deset kilometrů jihovýchodně od Berouna. Hrad založil císař Karel IV. v polovině 14. století. Z původních domků stavebních dělníků v úzkém údolí Budňanského potoka vzniklo podhradí Budňany, jež bylo roku 1794 povýšeno na město. V roce 1952 byly Budňany spojeny s okolními osadami a nový celek byl přejmenován podle názvu hradu na Karlštejn. Již ve 14. století se tu pěstovala vinná réva a – možná poněkud překvapivě – i chmel. Tradice vinic byla obnovena až po vzniku Československa – v roce 1920. Původně gotický kostel sv. Palmacia založil roku 1351 sám otec vlasti, který získal v porýnském Trevíru, nejstarším německém městském sídle, část jeho skeletu pro svou vyhlášenou sbírku ostatků světců. Kostel byl upravený počátkem 16. století a obnovený o dvěstě let později. Hlavní oltář se sochami svatého Václava a Ludmily pochází z roku 1820. Socha sv. Šebestiána z roku 1714, vrcholná barokní plastika z dílny Matyáše Bernarda Brauna (1784–1838), stojí před bývalou barokní farou z roku 1755.

Tradice lidových umělců
Právě v tomhle barokním domě a jeho třech podlažích našlo v roce 1995 své sídlo muzeum betlémů, jehož interiéry jsou zařízeny stylovým historickým nábytkem, obrazy a dřevořezbami.
Tradice výroby betlémů, znázorňujících narození Ježíše Krista a okolnosti kolem této události, je prastará u nás i ve světě a dodnes nezanikla. Návštěvníkům muzea se nabízí na padesát betlémů a předmětů, které úzce souvisejí s betlémskou tematikou. Některé jsou starší než dvěstě let; většina je vyřezávaná ze dřeva, ale vystaveny jsou i betlémy z chleba, cukru nebo papíru. Raritou nikde jinde nevídanou jsou miniaturní betlémy ve skořápce lískového, vlašského nebo kokosového ořechu.

Více najdete v Generaci 6/2009.