Aby byl život snadnější
Řekne-li se kompenzace, je zřejmé, že se jedná o nějakou náhradu či vyrovnání. V souvislosti s předměty, které nám pomáhají vyrovnat se se zdravotními problémy, se proto hovoří o KOMPENZAČNÍCH POMŮCKÁCH. Díky jim je pro lidi s nějakým postižením pohled na svět mnohem veselejší.
Mnoho lidí postižených nemocemi, stářím či nelítostnými nástrahami osudu často ani netuší, kolik předmětů by jim mohlo život usnadnit. Proto bychom chtěli alespoň stručně na některé z nich upozornit, jakož i znovu na užitečnou publikaci „Kompenzační pomůcky“, kterou vydal ŽIVOT 90 za pomoci Ministerstva zdravotnictví České republiky a firem DMA – kompenzační pomůcky, ASH s. r. o. – schodolezy, AVZ servis, s. r. o. a HORIZONT-NARE s. r. o., výrobce nezbytných potřeb pro zdravotně oslabené spoluobčany. Na půjčovnu kompenzačních pomůcek ŽIVOTa 90 se můžete obrátit i vy.
Dobrá rada nad zlato
Vzpomínám si, jak jsem se připravovala na operaci bederní páteře. Lékařka mě upozornila, že tři měsíce nebudu moci sedět ani se ohýbat, proto jsem začala přemýšlet, co mi usnadní život, abych ho mohla žít kvalitně i při řadě komplikací, které mě na přechodnou dobu čekaly.
Přesun z místa na místo, oblékání, stravování, zabezpečení hygieny apod. – právě takové úkony usnadňují kompenzační pomůcky, které přispívají také k větší samostatnosti. Navíc mohou být dobrým pomocníkem a oporou preventivně, jako zábrana proti možným úrazům – třeba takzvaná kozička, což je čtyřbodová opora: Zvyšuje stabilitu a její pevná a stabilní kostra zabrání pádu, kterému by se postižený člověk jen těžko vyhnul, kdyby se opíral pouze o jednoduchou hůl.
Bohužel zatím není mnoho lékařů, kteří pacientům poradí z vlastní iniciativy a ne vždy dokážou zodpovědět jejich případné dotazy. Zatím si spíš musí člověk pomoci sám, nebo jeho blízcí, zjistit, jaké pomůcky by mu život mohly podstatně usnadnit. Než jsem nastoupila do nemocnice, měla jsem zakoupený nástavec na WC s postranními opěrami, podavač předmětů, klekačku a stolek pod notebook do postele, abych mohla pracovat vleže.
Když nám propouštěli do domácí péče maminku z Léčebny dlouhodobě nemocných, odjížděli jsme domů se zmíněnou kozičkou a předpisem na invalidní vozík. Desku na vanu a mobilní madlo už jsem měli zakoupené, když jsem si ji brali domů na víkendy. To nám doporučila skvělá fyzioterapeutka. Koupili jsme také talíř s přísavkou, aby si nesvrhla jídlo, původně určený pro děti, což se dá řešit také protiskluzovým prostíráním.
Více najdete v Generaci 4/2010.