Fíkovník (Ficus):
Patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější pokojové rostliny

Je nenáročný na pěstování a vyhovují mu i podmínky panelákového bytu, protože je díky svým kožovitým listům odolný vůči suchému vzduchu. Nechceme-li, aby se rozrostl v několikametrový strom, musíme pravidelně odstraňovat vrcholové výhonky tak, abychom jej udrželi v požadované výšce.

Rostliny mohou mít rozličný vzhled, tvar a barvu listů, což umožňuje jejich využití jako solitéry, na parapety i jako pozadí pro jiné květiny. Velmi účinně odstraňují z ovzduší chemikálie, zejména formaldehyd, který je nejčastější škodlivinou v místnostech uvolňující se z některých materiálů, z nichž je vyroben nábytek.

Ozdobné listy dominují
Nejznámější variantou velkolistých fíkusů je Ficus elastica, malolistých fíkusů Ficus benjamina. Podobné listy má také Ficus nitida, ale roste více vzpřímeně. Zajímavým tvarem listů se vyznačuje Ficus lyrata, k nejotužilejším se řadí Ficus diversifolia, kterému stačí teplota 7 °C. Ve Ficusu pumile byste ani tento druh nehledali, protože je popínavý a má malé lístečky. Fíkus se pěstuje kvůli ozdobným listům, protože květy jsou nenápadné a malé, pouze Ficus deltoidea tvoří nápadné plody.

Co fíkusům nedělá dobře
Rostliny této čeledi potřebují mnoho rozptýleného světla. Při jeho nedostatku listy opadávají a panašované listy ztrácejí svou pěknou kresbu. Snese ale i mírné zastínění. Nesnáší přímé Slunce, které mu spaluje listy. Další věcí, kterou fíkus nesnáší, je přemokření zeminy, na což rostlina reaguje žloutnutím a opadáváním listů. To bývá ostatně následek jakýchkoli změn (stanoviště, světelnosti, teploty, vlhkosti). Ani opačný extrém, příliš suchý kořenový bal, nedělá fíkusům dobře. Zeminu proto udržujeme vlhkou (nejlépe se přesvědčíme o jejím stavu tak, že si na ni sáhneme). Zaléváme vlažnou vodou, protože fíkus má rád „nohy v teple“. Množství potřebné vody závisí na světlosti místa, velikosti rostliny a vlhkosti vzduchu. Miluje rosení a otírání prachu vlhkým hadříkem.

Fíkus je velmi citlivý na studený průvan a nesnáší přílišné teplotní výkyvy. Nejlépe se mu daří při teplotě 15 až 25 °C, v zimě (od října do února) by neměla klesnout pod 13 až 15 °C (musí mít dobré světelné podmínky). V případě podlahového vytápění je nezbytná podložka bránící přechodu tepla z podlahy přímo do květináče nebo obalu, hodí se např. silnější polystyrenová deska nebo dřevěný rošt.

Více najdete v Generaci 5/2011.