Marta Vančurová:
Ráda se nechávám od života překvapovat
Herečka MARTA VANČUROVÁ (1948) rozdává divákům filmovým i divadelním od začátku osmdesátých let minulého století. Rozdává radost, smích, slzy dojetí, touhu, vzdor, vnitřní sílu, skromnost, pocit štěstí, obrovskou vůli na první pohled křehké bytosti. Škála prožitků, které její herectví nabízí, by mohla pokračovat do nekonečna. Asi tak jako život sám. Když jsme si o něm letos na jaře povídaly, vzpomínaly na „loňské a ještě starší sněhy“, „sušily bylinky“ a dívaly se do budoucna, zalitovala jsem jediného. Že to povídání nemůžete slyšet. Martin hlas a především neopakovatelný úsměv bych vám ráda poslala „živě“. Prostě pro potěšení.
Připomeňme si ve stručnosti některé z jejích filmových rolí. V roce 1970 se představila v „Nevěstě“ Jiřího Suchého, jistě si ji pamatujete jako „Janu Eyrovou“, kterou občas zařadí do svého vysílání televize. A následovaly další filmy, například „Milenci v roce jedna“, „Jáchyme, hoď ho do stroje“, „Den pro mou lásku“, „Stíny horkého léta“, „Putování Jana Amose“, „Stín kapradiny“, „Smrt krásných srnců“, „Těžká hodina“, „Záhadná paní Savageová“. V Realistickém divadle, kde působila více než dvacet let, si mj. zahrála Ninu Zarečnou v Rackovi, Annu Kareninu, Ondinu. Od začátku devadesátých let pravidelně vstupuje na prkna Divadla na Vinohradech (Nina Deneryová v Podzimní zahradě, Visitación ve hře Sto roků samoty, Emília v Othelovi). V nestárnoucím dialogu s Janem Hartlem už dlouhá léta zprostředkovává moudrost indického básníka Thákura, k němuž má zvláštní vztah.
Na čem v současné době pracujete a co vás čeká v nejbližších dnech? Kde budete trávit chvíle volna?
V Divadle na Vinohradech jsem zkoušela hezkou hru Mumraj, premiéra se uskutečnila nedávno, na konci května. U Kašparů v Celetné „oprašujeme“ Kodaň, ta se bude znovu hrát na podzim. A jinak, když mám volno, ujíždím na chalupu, protože sezona je v plném proudu a tráva nepočká. Na „útěk z Prahy“ se vždycky těším.V letních vedrech se ve městě nedá dýchat. Na chalupě se „zašiju“ v zeleni, mezi stromy a květinami, krmím kočku a užívám si intimity krásného místa.
Když vstupujete na divadelní prkna či před kameru – čím jste vedena, co chcete divákovi předat?
Já dělám práci, která mě baví. A každá dobrá hra nebo scénář má nějaké poselství, přesah, to je to, co mě vždycky zajímá a co hledám. No a na divákovi pak je, co si pro sebe odnese.
Více najdete v Generaci 3/2009.