Ministři exkluzivně pro Generaci

Co čeká seniory v době všudypřítomných škrtů?

Nová vláda České republiky se chopila kormidla a začala působit mocnými škrty napříč resorty.  Přestože se  všech občanů dotýkají změny v dopravě nebo v oblasti životního prostředí, zdravotnictví a sociální věci  mají přímý dopad na život seniorů.

Příprava na důstojné stáří (odpovídá Jaromír Drábek)

Jaká je současná situace v oblastech, které váš resort zabezpečuje a v jakém stavu jste resort převzal?

Agend, kterým se ministerstvo věnuje, je široká škála, takže nelze popsat situaci v jednotlivých oblastech ve zkratce. Obecně ale mohu situaci napříč aktivitami zhodnotit jako poměrně dobře nastavenou a stabilizovanou. Změny, které plánujeme, vycházejí do jisté míry ze zkušeností, které stát v posledních dvaceti letech, tedy v relativně krátké době od svého vzniku, nasbíral. Třebaže je nyní zřejmé, že něco lze dělat jinak a lépe, nepopírá to ale dosavadní systém, bez něhož bychom tyto zkušenosti neměli. Velmi rychle budeme muset zasáhnout do stávajícího důchodového systému. Víme, že máme rezervy v oblasti kontrol, že je třeba nastavit kontrolní mechanismy při poskytování sociálních dávek, změnit zákoník práce a kontrolovat lépe práci na černo, že je třeba věnovat se rodinné politice apod. To vše jsou mechanismy, které by měly učinit dnešní systém jednodušší, průhlednější, efektivnější a zejména spravedlivější. Tak, abychom nemuseli šetřit na těch, kteří pomoc od státu potřebují, ale zbytečně neplatili těm a na ty, kteří sociální síť zneužívají.

Co bude muset nová vláda, resp. vy jako ministr práce a sociálních věcí, neodkladně a efektivně řešit hned na počátku svého funkčního období?

V první řadě nás čeká příprava rozpočtu na příští rok, na kterou máme rekordně krátkou dobu. Jak je všeobecně známé, budeme muset šetřit ve všech směrech. Práce, které normálně probíhají několik měsíců, musíme realizovat jen v průběhu několika málo týdnů. Paralelně k tomu jsme začali pracovat na zákonných změnách, které začnou platit od ledna příštího roku. Jde zejména o pracovněprávní legislativu. Od podzimu začneme se zpřísněnými kontrolami práce na černo... Ve výčtu bych mohl pokračovat, intenzita prací na všech agendách je skutečně vysoká.

Stáří není diagnóza, ale často bolí (odpovídá Leoš Heger)

Jaká je současná situace českého zdravotnictví, aneb v jakém stavu jste resort převzal?

Zdravotnictví odpovídá stavu naší společnosti a je na tom technologicky lépe než jiná odvětví, technologie a diagnostiku máme na světové úrovni. Podstatné je, že je všude dostupná lékařské péče. K tomu přispěla éra centralizace v kardiologii, traumatologii, onkologii a dalších oborech.

Negativně se rovněž na zdravotnictví podepsala hospodářská krize a skutečnost, že společenské potřeby vedly k rozpočtovým propadům na státní úrovni. Proto po blokaci navýšení státního příspěvku do fondu zdravotního pojištění přichází ministerstvo financí s dalšími razantními škrty, se kterými si bude muset zdravotnictví poradit. Pacienti jsou prio­rita č. 1, priorita č. 2 jsou spokojení zaměstnanci, což zní paradoxně, bohužel v době, kdy byl velký rozvoj technologií, se nedbalo příliš na jejich platy. Jako prioritu č. 3 vidím teprve další rozvoj technologií. Když se na jeden rok utlumí, projeví se hmatatelně poměrně velké úspory, ale pacienty to nijak nezasáhne.

Musí za to být ale poskytnuta kvalita. Mnoho lidí má zkušenosti s tím, že tomu tak bohužel v praxi není co do péče, kvality prostředí a nemluvě o nemocniční stravě…

Není pochyb o tom, že záleží na personálu, na vedení nemocnice, tam budou vždy rozdíly mezi jednotlivými zařízeními. Pramení ve finančních možnostech, které mají. Jsou ústavy, kde jsou mnohalůžkové pokoje, zanedbané prostředí, strava co možná nejlevnější, kde už se nedá na ničem ušetřit. Hrozně rád bych systém zrevidoval i z hlediska alokace finančních zdrojů a jejich spravedlivého rozdělování mezi jednotlivé segmenty. Byť se to nerado poslouchá, kvalita je nejen v lidech, ale i v penězích.

Systémy, které kladou důraz na individualitu pacienta, jsou a budou vždy dražší. Máme-li tedy provozovat systém úsporněji, bude komfort pacienta bohužel nižší.

Více najdete v Generaci č. 5/2010