Přijďte se seznámit
Krása upletená z orobince
Období letního odpočinku skončilo a my se opět vracíme ve spolupráci s Ministerstvem kultury k osobnostem, které se mohou pyšnit titulem „Nositelé tradice lidových řemesel“. A nejen to! S vybranými osobnostmi se budete moci také setkat v Domě PORTUS, kde vám předvedou něco ze svého umu. Pokud se vám budou jejich výrobky líbit, můžete jimi potěšit sebe nebo své blízké.
Tentokrát se vám představí IVETA DANDOVÁ, která plete z orobince například tašky, klobouky či ošatky různých tvarů a velikostí. Setkat se s ní můžete v Domě PORTUS (Karolíny Světlé 18, Praha 1) v pondělí 19. října od 14. do 16. hodin, 1. patro. Akce bude také prodejní.
Kombinace motivů a vzorů
Iveta Dandová se narodila 11. září 1963 v Mladé Boleslavi. Po studiu na Střední průmyslové škole stavební pracovala krátký čas jako kreslička stavební dokumentace, načež se začala věnovat práci s orobincem. Řemeslu se vyučila v dílnách OPP Bakov nad Jizerou, kde získala zkušenosti se základními technikami pletení z tohoto materiálu a výrobou kolekcí pro Ústředí lidové umělecké výroby.
Nová etapa její práce nastala po zániku dílny, kdy byla nucena vytvořit si vlastní výrobní program. Vedle již osvědčených vzorů do něj zařadila i místní specifické výrobky, jejichž předlohy získala studiem v muzeích a rodinách bývalých pletařů. Kombinací moderních i tradičních motivů a vzorů se jí podařilo vytvořit zajímavý sortiment výrobků, obsahující různé tašky, ošatky, nástěnné dekorace, klobouky, čepice, sandály a další. V současné době pracuje jako lektorka ručních prací v Ústavu sociální péče pro mentálně postiženou mládež v Mladé Boleslavi a pletení z orobince se věnuje ve svém volném čase.
Podílí se celá rodina
Přes svou zdánlivou výjimečnost je orobinec vcelku běžná vodní rostlina, rostoucí na březích rybníků či potoků, kde je možné ji poznat podle výrazných hnědých „doutníků“. Při pletení se z ní využívá část stonku rostoucího pod hladinou, která bývá okolo jednoho metru dlouhá. Sklizeň probíhá buď při běžném stavu vody v časném podzimu, nebo v zimě po vypuštění a zamrznutí rybníka. Získaný materiál se nejprve loupe, suší, třídí a následně štípe. Nejhodnotnější jsou listy uvnitř stonku, které jsou tenké, nemusí se tudíž štípat a povrch tak zůstává hladký. Právě tyto listy se v minulosti používaly na obzvlášť jemnou práci, kdežto širší vnější listy se používají na běžné výrobky a rohože.
Více najdete v Generaci 5/2009.
|