Za poutními místy Hercegoviny a Dalmácie
Blíží se doba Vánoc, kterou symbolizuje po velkém shonu i určité zastavení. Dnes se vypravíme do dvou nepochybně zajímavých míst bývalé Jugoslávie. Ptáte se, jako to souvisí? Přestože se obě cesty váží spíše k létu, mohly by vás potěšit třeba připomínkou pomíjivosti zimy, příslibem zajímavého zpestření putování za mořem nebo právě dotekem čehosi neobvyklého. Věříte-li, pak dotekem zázraku, Boží vůle.
Cestu k jadranskému pobřeží do jižní Dalmácie lze totiž spojit s návštěvou dvou opravdu pozoruhodných poutních míst: MEDŽUGORJE v Bosně a Hercegovině a VEPRIC u Makarské v Chorvatsku.
Medžugorje a Panna Marie
Nejznámější a nejnavštěvovanější poutní místo v jižní Evropě se rozprostírá v jižní části hercegovské obce Čitluk 26 km jihozápadně od Mostaru.
Světová veřejnost ho zná od 24. června 1981, kdy se podle svědectví šesti dětí (dva chlapci a čtyři dívky) v sousední vesnici Bijakovići ve farnosti Medžugorje začala zjevovat blahoslavená Panna Marie. Do té doby šlo o obyčejnou katolickou farnost asi tak se třemi tisícovkami věřících a málokdo za hranicemi Bosny a Hercegoviny o tomto místě něco věděl.
Onoho památného dne 24. června 1981 v odpoledních hodinách spatřily Ivanka Ivankovićová a Mirjana Dragićevićová na kamenitém návrší Crnica krásnou mladou ženu s dítětem v náručí. Ve vsi o tom řekly svým vrstevníkům. Na druhý den se tam vydaly zpět se svými kamarády – s Vickou Ivankovićovou, Marijou Pavlovićovou, Ivanem Dragićevićem a Jakovem Čolem. Podle jejich svědectví se jim po silné záři zjevila ze všech stran osvětlená žena a pokynula jim, aby šli blíže. Oni však byli natolik vystrašení, že k ní nešli. Toto neobyčejné zjevení trvalo jen několik minut. Panna Marie se s nimi rozloučila slovy: „Sbohem, andělé moji.“
Zvěst o neobyčejných událostech u Medžugorje se rychle šířila. Začaly se sem hrnout proudy poutníků i zvědavců. Státní moc s nelibostí pozorovala velká shromáždění lidu. Krátce po oznámení této události odvezla policie do Čitluku mladé svědky k lékařské prohlídce. Později absolvovali vyšetření na psychiatrii v Mostaru, která potvrdila, že děti jsou zcela normální, nemají žádnou psychickou poruchu a nejsou pod vlivem opiátů. Během jedné cesty asi čtyři kilometry západně od Medžugorje děti požádaly, aby automobil před osmnáctou hodinou zastavil. Vystoupily z auta a začaly se modlit. K údivu doprovázejících osob se jim opět zjevila Panna Marie. Údajně se právě v této době nad Podbrdlem objevila silná záře. Panna Marie se nezjevovala vždy na stejném místě, ani určité přítomné skupině či jednotlivcům, a její zjevení nebyla stejně dlouhá. Někdy trvala minutu či dvě, jindy třeba hodinu. Nezjevovala se jen jmenovaným vizionářům, ale i jiným lidem nejrůznějšího věku, vzdělání, rasy i zájmů. Všechny tyto události silně iritovaly tehdejší jugoslávské orgány, které se všemi silami i prostředky snažily znemožnit medžugorský fenomén, jenž se vymykal jejich kontrole. Úřady přistoupily i k tvrdým opatřením: Vizionáři ani věřící se nemohli shromažovat. Tamní farář byl obžalován z narušení státního zřízení a skončil v mostarském vězení.
Více najdete v Generaci 6/2008.