Vážení čtenáři, jako námět pro letošní Speciál jsme si vybrali pět lidských smyslů – to, jak je ovlivňují přibývající roky, ale také jak je co nejdéle udržet v dobré kondici. Příslušní specialisté nám poskytli řadu cenných informací, z nichž mnohé lze využít v celé rodině bez ohledu na věk.
Zrak: Prevence je základem dobrého vidění
Podobně jako celý organismus, stárnou i oči. I ti z nás, kteří měli to štěstí a nemuseli se starat o to, zda s sebou mají brýle, v určitém věku najednou zjišťují, že hůř vidí. O tom, proč je nás takových drtivá většina a co máme dělat, abychom i nadále viděli co nejlépe, jsme si povídali s primářem Refrakčního centra Praha MUDr. PETREM NOVÁKEM.
Řádově kolem 45. roku věku se objevuje fenomém, který se nazývá presbyopie, česky vetchozrakost. Jde o záležitost týkající se čočky, vlastně o její první biochemické změny, v důsledku čehož dochází ke ztrátě elasticity. Potřeba brýlí na čtení a práci do blízka po 40–45. roce věku není oční vadou v pravém slova smyslu. Je projevem přirozeného stárnutí oka a ztráty jeho schopnosti akomodace – zaostřování do blízka. Tato schopnost klesá průběžně již od dětství, což se projevuje vzdalováním tzv. blízkého bodu (tj. nejbližšího místa před okem, které ještě dokáže vidět ostře). Kolem 40–45. roku života se vzdálenost blízkého bodu posunuje zhruba na 35–40 cm od oka a pacient začíná mít obtíže při čtení a práci do blízka. Problém presbyopie zatím současné laserové refrakční zákroky spolehlivě řešit nedokáží.
Musí postupné zhoršování zraku opravdu nastat?
Musí. Je to je prostě děj daný „stárnutím materiálu“. Samozřejmě, někdo má predispozici stárnout dříve, jiný později, ale řádově kolem 45 let si začínáme uvědomovat v souvislosti se zrakem dojmy typu „mám nějak krátké ruce“… Vetchozrakost může být spojena ještě s klasickou dioptrickou vadou. Do ordinace k nám přichází spousta lidí, kteří říkají: Brýle na čtení jsem začal nosit kolem 35 let. Z této informace už dopředu vím, že šlo o vadu, která se nazývá dalekozrakost. Nebyla včas poznaná, ale dopředu si vynutila aspoň pro čtení zvýšit dioptrickou korekci. Naopak v tomto období jsou nejštastnější lidé, kteří nosili brýle od dětství a jsou krátkozrací. Krátkozraký člověk, narozdíl od dalekozrakého i od toho, který nemá žádné dioptrie, má jednu velkou výhodu: Na blízko vidí vždycky dobře.
Více o Zraku, Sluchu, Hmatu, Chuti a Čichu najdete
v Generaci č. 5/2010