Vánoční svátky a vše, co s nimi souvisí

Již na dohled jsou nejkrásnější svátky roku. Dotknou se každého z nás, a už je budeme trávit v kruhu svých blízkých nebo o samotě. Vždy jsou něčím krásné a něčím nostalgické. Snažili jsme se pro vás „namíchat” od každého něco s přáním, abyste ty letošní Vánoce strávili v co největší pohodě a klidu. Nezapomínejme, že krása spočívá v jednoduchosti a vůbec se nemusíme nechat ovlivňovat kýmkoliv a čímkoliv. Kouzlo okamžiku totiž záleží jen a jen na nás.

Zkuste si ochočit samotu!
Vánoce patří k nejkrásnějím, přesto ta­ké k nejnostalgičtějším svátkům v roce. Často v tomto období vyplynou na povrch psychické problémy, které mohou přerůst až do depresí. Tíseň, úzkost, sklíčenost... pocity, které se nahromadí a člověk najednou neví, kudy kam. Smutek, pláč, snížená aktivita, žádná radost ze života... to jsou jen některé znaky, které deprese provázejí. Často vznikají z pocitu samoty, která nás tíží.
„Nedoceněná přítelkyně, smrtící nepřítelkyně – samota, která obohacuje, samota, která ničí.“ Tak charakterizuje dva póly samoty spisovatelka Françoise Doltová. Samota se opravdu může snadno stát smrtící nepřítelkyní, která se na nás přilepí a brání nám v kontaktu s druhými lidmi. Proto by zejména starší lidé měli dělat všechno pro to, aby se samoty vyvarovali.
Někteří udržují vztahy s rodinou a se sousedy. Pouštějí se do práce v různých spolcích nebo se chodí rozptýlit a setkávat s přáteli do klubů... Jsou však lidé, kteří s bolestnými pocity, které vytvářejí jejich samotu, bojují s mnohem většími obtížemi. Obzvláště v adventním čase.
Kdo se bojí svátků?
Právě v těchto dnech zaznamenávají kaž­doročně pracovníci na linkách důvěry zvýšený počet telefonátů, jejichž aktéři pod tlakem Vánoc podlehli depresím. Nejčastěji zvoní telefony večer nebo nad ránem kolem třetí hodiny.
„Velmi ohroženou skupinou jsou jedinci, kteří nemají Vánoce pro koho připravovat a cítí se osamocení,“ říká ze zkušenosti staniční sestra JANA HLÁVKOVÁ z pražského Centra krizové intervence. Samotu podle ní negativně vnímají mimo starších lidí také ­rozvedení muži ve zralém věku. „Jejich děti většinou žijí s matkou a oni se najednou hodně bojí svátků, ve kterých budou sami se sebou a s prázdnotou,“ dodává Jana Hlávková.

Více najdete v Generaci 6/2007