Vlašimský zámecký park v proměnách času

Přirozeným centrem Podblanicka je Vlašim – klidné, neuspěchané město s téměř 13 tisíci obyvateli, které bylo do roku 1960 sídlem okresu a v němž ani dnes nechybí společenský, kulturní a sportovní život. Nadmořská výška 360 až 390 metrů připomíná, že město leží téměř na okraji Českomoravské vrchoviny. Tomu také odpovídá podhorský ráz počasí. Turistickým magnetem je především zámek s přilehlým parkem, přístupným po celý rok.

Původní gotický hrad postavili na ostrohu nad řekou Blanicí příslušníci rodu Janoviců na počátku 14. století. Roku 1363 ho zakoupili páni z Jenštejna. Původní hrad, jehož zbytky jsou zachovány v severním křídle zámku, přestavěli na reprezentativní šlechtické sídlo příslušníci rodu Trčků v letech 1443 až 1546, kdy vlastnili Vlašim. Tehdy také vystavěli gotický kostel sv. Jiljí. Rozvoj města i renesančního zámku nastal za Viléma Vostrovce z Královic. Jako čelný představitel českého stavovského povstání však byl v roce 1621 odsouzen k doživotnímu žaláři a ztrátě statků. Podle některých pramenů stačil ještě před svým uvězněním ukrýt v podzemí zámku ohromný poklad, který však nebyl dodnes nalezen. Na zámku se pak v průběhu staletí vystřídala řada šlechtických rodů. V roce 1744 zakoupila vlašimské panství knížata z Auerspergu, v jejichž vlastnictví byl až do roku 1945.
Po druhé světové válce byl zámek zestátněn, sloužil k nejrůznějším účelům a od roku 1988 sídlí v jeho severním a západním křídle Mu­zeum Podblanicka. Během pohlídky zhlédneme několik expozic – o historii zámku, o zámeckém parku, podblanické přírodě, sportovním loveckém střelectví a další. Navštívíme také zámeckou kapli, uvidíme freskovou štukovou výzdobu sálů, starožitné, přírodní a technické exponáty. Nechybí ani model Velkého Blaníku se spícími rytíři – práce lidového umělce Kupsy z třicátých let 20. století.

Perla mezi krajinářskými parky
Kníže Karel Josef z Auerspergu a jeho choť Marie Josefa z Trautsonu připadli koncem 18. století na skvělý nápad – založit v okolí zámku přírodně krajinářský park s celou řadou romantických staveb. Tehdy ještě netušili, že vytvářejí jeden z nejkrásnějších parků v Čechách. Vydáme-li se po naučné stezce, poznáme park během čtyř kilometrů v celé jeho kráse. Je škoda, že většina původních staveb a kuriozit, inspirovaných antikou, gotikou a Orientem (např. Maurská besídka, Háj bardů, Amorův chrám, Turecká mešita, Grotta – jeskyně s mamutími kostmi, Tajný soud v Domu noci připomínající zednářské tradice) se nezachovala, ale i tak je co prohlížet a procházka parkem v nás zanechá nezapomenutelné dojmy.

Více najdete v Generaci 1/2008