Rostliny jsou perlou zimní zahrady

Zimní zahrada bez zeleně by byla smutná. Než se však vypravíme na nákup rostlin, je třeba zvážit, které se do našeho typu zahrady hodí a kolik peněz  jsme ochotni za ně utratit. Současně také zhodnotíme své časové možnosti a pěstitelské schopnosti. Pak už nás čeká jen zajímavá práce s vytvářením příjemné oázy klidu, která se pro mnohé stane koníčkem. 

Zimní zahradu můžeme osázet nejrůznějšími způsoby. V první řadě však musíme vzít v potaz, k jakému účelu byla postavena, zda kvůli zachycení sluneční energie, rozšíření obytných prostor nebo speciálně pro pěstování rostlin. Důležitou roli hraje také světová strana, na níž je zahrada orientována, možnost jejího vytápění, větrání a stínění.

Pozor na správné větrání

Mikroklima, které je pro zdárný růst rostlin důležité, citlivě reaguje na změny počasí. Sluneční paprsky vedou k rychlému přehřívání vzduchu, což rostlinám vůbec nesvědčí (o vypálených skvrnách na listech nemluvě). Místnost je proto nutné průběžně větrat a skla v případě potřeby zastínit. K výměně vzduchu nestačí pouze otevření dveří popř. oken (pozor, některé květiny jsou zvlášť citlivé na průvan), důležitá jsou také doplňková zařízení, fungující i za nepřítomnosti obyvatel domu. Venkovní vzduch se přivádí spodní částí objektu a odvádí vrchem např. pomocí větracích klapek či okének, přičemž rozhodující je jejich dostatečná šířka. Výškový rozdíl otvorů by měl být 2 až 2,5 m. Celková větrací plocha by měla činit 10 až 20 procent proskleného pláště nebo 25 procent podlahové plochy, z čehož by 40 procent mělo sloužit k přívodu vzduchu a 60 procent k jeho odvádění. Neméně důležité je i zastínění. Někdo volí přírodní, např. stromy či popínavé rostliny, jiný vnitřní (rolety, žaluzie). Vnější zastínění pomocí rolet, markýz nebo okenic se vyplatí zejména u zahrad obrácených k jihu, protože je několikanásobně účinnější. Mikroklima ovlivňují i samy rostliny. Přeměňují oxid uhličitý na kyslík, zvyšují relativní vlhkost vzduchu a váží na sebe prach, což pozitivně ovlivňuje životní podmínky v celém domě.

Čím více rostlin v zimní zahradě pěstujeme, tím vyšší v ní bude vzdušná vlhkost. Měla by dosahovat dvoj až trojnásobku teploty (např. při 15 °C 30 až 45 %, což můžeme změřit vlhkoměrem). Vždy je třeba zohlednit nároky rostlin (vyšší vzdušnou vlhkost má ráda např. fuchsie i přesto, že v zimě ji stačí 6°C, vysokou požaduje gloxínie, přičemž její hlíza přezimuje v suchém prostředí). Větrání prospívá nejenom rostlinám, ale i náročnějšímu stavebnímu materiálu (např. dřevu). Současně omezuje tvorbu plísní v domě. Vlhkost vzduchu je možné regulovat tzv. hypotauským kamenem, který je tvořen z velké části hlínou a jílem. Je-li ve vzduchu vlhkosti hodně, naváže ji na sebe, v opačném případě ji uvolní. Uhlídat všechny parametry mikroklimatu je obtížné. Pro náročnější pěstitele se proto vyplatí investovat do automatické regulace, která ohlídá vše potřebné, ať už se to týká světla, tepla, vlhkosti či zastínění.

 

Více najdete v Generaci 3/2010