Studená válka: V Albánii turistů stále přitahují Hodžova tunely

V Albánii podobně jako v jiných zemích pandemie Covidu-19 otřásla turistickým ruchem. Těch několik málo zbývajících zahraničních návštěvníků se ale přesto odvažuje vstoupit do labyrintu temných tunelů, které si nechal pod pevností vyhloubit komunistický vůdce Enver Hodža jako ochranu před případným jaderným útokem. Napsala o tom agentura AP.

Za čtyři desetiletí vlády vybavil diktátor, který zemřel v roce 1985, malou albánskou krajinu desítkami tisíc bunkrů a kilometry protiatomových krytů. Ty, které nechal vyhloubit pod citadelou svého rodiště Gjirokastër na jihu Albánie, jehož staré město je nyní zapsáno na seznamu dědictví UNESCO, patří k těm nejimpozantnějším.

Devětatřicetiletý inženýr Alexandre Benlalam z Paříže patřil k 300 návštěvníkům, kteří toto léto s rouškou na obličeji prošli 1500 metrů tunelů v nahoře pod citadelou z 12. století. Tu komunisté, podobně jako před nimi nacisté, používali jako vězení.

Citadela v městečku Gjirokastër
„Při procházce tímto bunkrem nelze nemyslet na smutné období, které zažíváme kvůli pandemii. Přišli jsme o některé svobody, jako je svoboda shromažďování. Toto omezení má ale dobrý smysl – na rozdíl od toho, co zažívali Albánci v době komunismu, „míní.

Skupina asi deseti francouzských turistů prochází podzemním světem Envera Hodži, který se rozkmotří s celým světem, se Západem, se Sovětským svazem, s Jugoslávií i Čínou a připravoval se na útok ze všech stran.

V Albánii turistů stále
Komplex měl sloužit jako útočiště pro vrcholných představitelů režimu a pro vojenské velení v případě konfliktu a odsud měly být řízeny vojenské operace. Několikrát do roka se zde místní lidé museli účastnit manévrů.

„Všichni obyvatelé byli vojáky, jejichž povinností bylo bránit vlast,“ vysvětluje Engiell Serjant, který býval redaktorem místního rozhlasu v Gjirokastër. V 80. letech se podílel na reportážích z manévrů. „Museli jsme psát o imaginárních útocích, o mrtvých, o škodách na frontě a připravovat zvláštní vysílání“, vzpomíná.

V Albánii turistů stále
Dnes zdi vlhnou a tunely jsou zchátralé, ale kdysi byl komplex velmi dobře vybaven: byly zde nekonečné galerie, které měly odolat jaderným bombách se silou 20 kilotun, byly tu místnosti určené pro armádní velitelství, pro tajnou policii, pro prokuraturu a soud i pro kontrašpionáž , popisuje bývalý voják ASTRA Imeri.

Bylo zde zařízení pro vysílání i odposlouchávání, ložnice, pekárna, cisterny s vodou, a dokonce kalašnikovy a pistole TT-33 pro případ, že by nepřítel pronikl až dovnitř. V komplexu bylo možné vydržet celé týdny, dodává Imeri.

Enver Hodža nechal vyhloubit 173 371 bunkrů po celém Albánii. Když režim v roce 1990 padl, byly ponechány svému osudu. Z některých se staly kavárny, skladiště, útulky pro bezdomovce či turistické atrakce, jako je tomu v městečku Gjirokastër.

Studená válka: V Albánii
Město přitom letos dosud uvítalo jen 22 tisíc albánských a zahraničních návštěvníků, zatímco loni ve stejném období jich bylo 120 tisíc.

Turistika je sektorem, který pandemie nejvíce postihla, uvádí prezident obchodní a průmyslové komory v Gjirokastra Maksim Hodža. Počet zahraničních turistů klesl o 70 procent a experti odhadují ztráty na miliardu eur.

Malé skupiny turistů, které procházejí prázdnými uličkami, přinášejí špetku naděje, chce věřit Maksim Hodža. Gjirokastër, který je rodištěm velkého albánského spisovatele Ismaila Kádár, má stále co nabídnout.